Proč také nekupujete čas ostatních lidí?

Ráno brzy vstanete, většinu ze dne strávíte v práci, a když vám zbyde energie, pokusíte se smysluplně využít zbytek večera. Je vám to povědomé? Tímto jste prodali více jak 8 hodin svého života někomu jinému. Proč svůj čas jen prodáváte, ale nekupujete ho i zpátky?

Obchodování s časem

Váš chlebodárce od vás takto koupený čas mění na služby či produkty, které si nechá velmi dobře zaplatit. To znamená, že váš čas prodá výrazně dráže, než kolik vám za něj zaplatí. Pak si jede na Kanáry, nemusí třeba ani chodit do práce, protože mu na živobytí vydělávají lidé, jako jste právě vy.

Nekupuje totiž jen váš čas, kupuje čas desítek, stovek nebo i tisíců lidí. Tomu se říká časová páka. Vy jako jednotlivec máte každý den k dispozici pouze 24 hodin. Ani o minutu víc. Po té, co se vyspíte, více jak polovinu ze dne věnujete práci včetně přípravy, cesty a oběda. Vám pak nezbyde nic jiného, než se se svými zájmy, odpočinkem, rodinou a veškerým zařizováním nějak vtěsnat do skromného zbytku dne.

Naproti tomu překupníci času si mnou ruce, protože ke svým 24 hodinám si přikupují další. Stačí, když si zaplatí čas 125 lidí, a ti budou každý den pracovat v součtu 1 000 hodin a vydělávat jim.

Co kdybyste si nyní přečetli, že i vy si můžete koupit čas jiných lidí? Lidí, kteří pro vás budou chodit do práce a vydělávat vám peníze, aniž byste se s nimi museli setkat. Zaujalo vás to?

Chvíli vás budu napínat, než vám prozradím víc. Rád bych vám nabídl ještě jeden pohled, aby to do sebe vše hezky zapadlo.

Novodobé otroctví

Vrátím se k úplně prvnímu odstavci v úvodu. Ráno vstanete, jdete do práce a doufáte, že se nic nepokazí, abyste z toho dne měli i něco pro sebe. Můžete to přestat dělat? Přestat prodávat svůj čas? Aby těch 24 hodin patřilo jen vám? Vaše odpověď je „ne“, viďte… Z čeho byste pak zaplatili nájem nebo hypotéku? Jídlo, mobil, TV, internet, oblečení… Jednoduše, nemáte na vybranou.

Podívejme se na to trochu zeširoka. Začnete chodit do školy, najdete si práci a s trochou štěstí až po šedesátce si budete moci dát zaslouženou pauzu. Takto je vám nalinkovaný život ještě před tím, než se narodíte. Tak to to funguje a vy jednoduše nemůžeme říct „ne“. Bez školy nebudete mít vzdělání, bez vzdělání neprodáte svůj čas za dost peněz, bez prodeje svého času nebudete mít ani tu střechu nad hlavou.

Začíná vám to už trošku dávat smysl? Škola je ve své podstatě o tom, aby vás naučila prodávat svůj čas a zakořenila ve vašem nitru pocit, že je to tak v nejlepším pořádku. Určitě vám bude velmi dobře známa otázka: „Jakou práci budeš chtít dělat, až vyrosteš?“ Ale že by se vás místo toho někdo raději zeptal: „Kolik budeš chtít zaměstnávat lidí a jakou firmu bys chtěl založit?“ Školy vychovávají spokojené prodejce vlastního času. Zaměstnance. Až sám život a zkušenosti s ním spojené jen některé přimějí k zamyšlení, zda je v pořádku obětovat svoji nemalou část života pro to, aby bohatli jiní.

Když se zahloubáte nad historií a tehdejším otroctvím, začínáte už mít pocit, že je to nějak podezřele provázané? Narodíte se do systému, který nemůžete odmítnout. Za odvedenou práci dostanete odměnu, abyste si zajistili mnohdy jen základní potřeby. Zboží a služby neustále zdražují, aby vaše úspory ztrácely hodnotu a zůstali jste trvale závislý na příjmu ze zaměstnání. Když už nejste užiteční pro systém, dostanete důchod, který ani omylem neudrží vaší životní úroveň. Státní důchod je okamžitý propad do chudoby.

Na rozdíl od historie není potřeba nikoho věznit v poutech. Vidina finanční odměny je tak silná, jako nutkání osla hnát se za mrkví, která se houpe před jeho tlamou. Hlavní rafinovanost spočívá v tom, že nakonec tu mrkvičku dostanete a k tomu ještě můžete cestovat, sportovat a věnovat se mnoha dalším zálibám. A ve své podstatě ten zbytek dne strávit podle svého. A jako bonus máte víkendy, dovolené, svátky… Takhle lacino lze koupit slepou a spokojenou oddanost nastavenému systému.

Proti dřívějšku jste odměňováni a vše je až příliš pohodlné, takže kvůli tomu téměř všichni ohromně zlenivěli. Stačí ovládat jednu jedinou profesi, nic více nepotřebujete znát, nebo umět. Prodáte svých 8 hodin, dostanete nějaké „papírky“ a ty směníte za jídlo, střechu nad hlavou, dopravu, pobyt v hotelu, kulturní akce, prostě za cokoliv.

Má to i světlé stránky, ovšem draze vykoupené

Je to tak nesmírně komfortní, že většina lidí ani neuvažuje nad tím, že by bylo něco špatně. Klidně zůstaňme u toho, že nemusí mít každý pole, farmu, elektrárnu, čističku vody, vyznat se v lékařství, stavebnictví… Dnes vám stačí soustředit se jen na zlomek věcí potřebných k přežití. Potraviny pohodlně koupíte v obchodě a není nutné, abyste šli lovit nebo museli něco pěstovat.

Jenže jak už jsem nakousl, vše je na dosah ruky a relativně i snadné. Vůbec se třeba nezabýváte myšlenkou, jak přežijete zimu. Nemusíte tvořit zásoby, strachovat se o teplo a rok co rok doslova bojovat o vlastní přežití. Jednoduše si pustíte topení a zajdete si do obchodu.

Není od věci si přiznat, že je pohodlí a životní komfort dobrý sluha, ale špatný pán. To vše umožnilo nastavení procesu, díky jemuž jen malá hrstka bohatne a všichni ostatní musí den co den prodávat svůj čas té malé bohaté hrstce, která se tak stává ještě více bohatá.

Máte kolem krku oprátku, která je tak rafinovaně uvázaná, že ji ucítíte jen při těžkých životních chvílích. Když přijdete o práci, když byste chtěli jet na dovolenou, ale nezbývají vám na ni peníze, doslouží vám auto a potřebujete někde sehnat finance na nové a tak dál.

Nejen v tyto okamžiky se vám oprátka sevře kolem krku a nevybíravým způsobem připomene, že si musíte rychle najít novou práci a umožnit tak budovat bohatství někomu jinému. Nebo si najít dodatečný druhý příjem a pomoci bohatnout ještě někomu dalšímu… A při tom, když díky vám bohatnou jiní, vy si jen vyděláváte na své živobytí.

A pokud se zadlužíte? Tak jste si právě obstarali druhou oprátku. Jen tak pro jistotu. Protože díky vám poroste příjem další skupině lidí, která nezaváhá, když se vám nebude dařit. Oprátku vám pořádně utáhnou, aby bylo nad slunce jasné, kdo že to má kontrolu nad vaším životem.

Proč jsem o této možnosti neslyšel a proč to nedělá každý?

A zde se dostáváme k tomu, proč to nedělá každý. Když je to tak snadné a skvělé, proč to nedělají vaši přátelé, kolegové v práci a proč jste o tom pravděpodobně nikdy neslyšeli? Protože všechno vyžaduje úsilí a ochotu se učit. Než jste se naučili zvládat svou práci, abyste si udrželi zaměstnání, nebo jste začali prosperovat ve svém podnikání, také to nebylo hned. Někteří i na své profese mnoho let studovali.

A investování spojené s kupováním podílů ve firmách je profese jako každá jiná. Jak jsem psal výše, máte ohromně pohodlný život. Naučíte se jednu profesi a to vám k žití/přežití většinou stačí. A většina lidí, věřte nebo ne, je takto spokojená. Že by se měli učit další obor, tzv. finanční vzdělání, o tom už nechtějí slyšet. Jenže právě takoví budou dokonce svého života doslova závislí na penězích někoho jiného a nikdy se nedokážou zbavit té oprátky. Nikdy. Ani v důchodu, v něm vzniká závislost na státu, který vás „odmění“ za celoživotní odvádění daní jen zlomkem původního příjmu, a najednou se ocitnete v takové chudobě, že se do práce ještě neradi vrátíte. Ovšem jen když vám to zdraví dovolí.

Můžete tedy přečtení článku uzavřít s tím, že se zase nějaký rozumbrada chtěl jen zviditelnit netradičním pohledem na život. Nebo když nebudete líní a odložíte stranou přesvědčení, že jste dostatečně finančně vzdělaní, zjistíte, jak s trochou úsilí a ochoty se učit můžete vydělávat i jinak než setrvalým chozením do práce.

Začít můžete tím, že si na internetu vyhledáte pojmy „akcie“ a „dividenda“.

Nebo využijte můj ebook Nebuďte kořistí a začněte bohatnout a ušetřete si tak čas.

A ať už mi to věříte nebo ne, před více jak deseti lety jsem začal postupně investovat a nakupovat podíly nejen v českých firmách a dost možná díky tomu i vy pracujete pro mě.

Kam dál?

Podívejte se na mé další články vedoucí vás k životní spokojenosti, materiální hojnosti i k funkčním vztahům.

Jestli článek neobsahuje řešení právě pro vás, nebo možná i po jeho přečtení tápete s tím, co dál, nabízím vám svou konzultaci, při níž se zaměříme na to, co potřebujete právě vy.